Česko-italská přísloví podle syntaktických struktur

Česko-italská přísloví podle syntaktických struktur

Česko-italská přísloví podle syntaktických struktur

Po předešlém článku věnovanému historii a příslovím podle sémantického hlediska (Zpravodaj 2015, XX, 1) se tentokráte zaměříme na přísloví rozdělená podle  syntaktického hlediska do čtyř skupin: parataxe, hypotaxe, jednověté struktury a neúplné struktury.

I.  Parataxe –souřadnost je spojení vět nebo větných členů, kde jsou

tyto prvky mluvnicky
rovnocenné a nezávislé. Výraz parataxe je odvozen z řeckého slova pará = vedle a táxis = umístění, neboli také koordinace. S parataxí se v příslovích setkáváme poněkud zřídka.  

Z českých přísloví uvádíme první tři, kdy je použita souřadící spojka a, ostatní přísloví jsou jen volně umístěná vedle sebe, tj. v juxtapozici.

1.   (c) Lež má krátké nohy a daleko nedojde. (it) Le bugie hanno le gambe corte. (it) La verità va a cavallo, la bugia viene a piedi.

2.  (c) Mnoho řečí a skutek utek. = (it) Chiacchiere non portano fatti. (it) Molte parole e pochi fatti. (it) Le chiacchiere non fanno farina.

3.  (c) Podej čertu prst a chytí celou ruku. (it) Se gli dài una mano, si prende anche il braccio. (it) A chi ti porge il dito, prendigli la mano.

4.   (c) Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. (it) Ogni simile attira il suo simile. (it) Chi si somiglia, si piglia.

5.  (c) Rychle nabyl, rychle pozbyl. = (it) Presto guadagnato, presto perso.

6.  (c) Sejde z očí, sejde z mysli. (it) Lontano dagli occhi, lontano dal cuore.

7.  (c) Sliby se slibují, blázni se radují. (it) Chi promette molto, non mantiene niente.

8.  (c) Přátelé buďme, dluhy si plaťme. (it) Patti chiari, amici cari. (it) Patti chiari, amicizia lunga.

9.  (c) Dvakrát měř, jednou řež. (it) Cento misure e un taglio solo.

10.(c) Moudrému napověz, hloupého kopni. (it) A buon intenditore poche parole.

11.(c) Na chytrého mrkni, hloupého trkni. (it) A buon intenditore poche parole.

12.(c) Jedny rodiče se postarají o deset dětí, deset dětí se nepostará o jedny rodiče. (it) Una mamma campa cento figli e cento figli non campano una mamma. (it) Un babbo è buono a governar dieci figlioli, ma dieci figlioli non son buoni a governare un babbo.

II.  Hypotaxe -  podřadnost, je vztah, kdy jeden syntaktický prvek je závisle

napojen na druhý. Výraz hypotaxe je odvozen z řeckého slova hypó = vedle a táxis = umístění, neboli také subordinace. Nejčastěji se uplatňuje v souvětích, kdy vedlejší věty jsou podřadně napojeny na hlavní větu nebo jinou vedlejší větu. S hypotaxí se v příslovích setkáváme často; jedná se o spojení alespoň jedné hlavní věty a jedné vedlejší (podmětné, předmětné, přívlastkové a příslovečné). 

a) Přísloví s vedlejší větou podmětnou začínají v českých i italských příslovích zájmeny kdo = chi, co = quel che.

1.  (c) Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. (it) Chi tardi arriva, male alloggia.

2.  (c) Kdo hledá, najde. = (it) Chi cerca, trova.

3.  (c) Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. (it) Chi la fa, l’aspetti.

4.  (c) Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. (it) Chi va col lupo, impara a ululare. (it) Chi va con lo zoppo, impara a zoppicare.

5.  (c) Co si kdo nadrobil, to si i sní. (it) Chi l’ha fatta, la beve. České přísloví zdůrazňuje sloveso jíst, zatímco italské přísloví pít = bere. (it) Chi rompe, paga.

6.  (c) Kdo se dá na vojnu, musí bojovat. (it) Quando si è in ballo, bisogna ballare. V češtině je vyjádřena vytrvalost v boji, v italštině v tanci.

7.   (c) Kdo seje vítr, sklízí bouři. = (it) Chi semina vento, raccoglie tempesta.

8.  (c) Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. (it) Ride bene, chi ride ultimo. (it) Chi per ultimo ride, meglio ride.

9.  (c) Kdo nic neriskuje, nic nemá. (it) Chi non risica, non rosica.

10. (c) Kdo chce moc, nemá nic. (it) Chi troppo vuole, nulla stringe.

11.(c) Kdo čeká, ten se dočká. (it) Chi la dura, la vince.

12.(c) Kdo se bojí, nesmí do lesa. (it) Chi ha paura, non vada alla guerra.

13.(c) Kdo šetří, ma za tři. (it) Soldi risparmiati, due volte guadagnati.  Z důvodu zachování rýmu se v češtině šetří třikrát, v italštině jen dvakrát.

14.(c) Kdo nepracuje, ať nejí. (it) Chi non lavora, non mangia. (it) Chi lavora mangia, chi non lavora digiuna. Italské přísloví zahrnuje čtyři syntaktické tvary.

15.(c) Kdo mečem zachází, mečem schází. (it) Chi di spada ferisce, di spada perisce.

16.(c) Kdo dřív příjde, ten dřív mele. (it) Chi prima arriva, (meglio) macina / meglio s’accomoda / meglio alloggia.

17.(c) Kdo lže, ten krade. (it) Chi è bugiardo, è ladro. Opozice v českém přísloví je vyjádřena slovesy lhát/ krást, zatímco v italském podstatnými jmény lhář / zloděj =  bugiardo – ladro.

18.(c) Kdo nic nedělá, nic nepokazí. (it) Chi non fa, non sbaglia / non falla.

19.(c) Kdo mlčí, souhlasí. = (it) Chi tace, acconsente.

20.(c) Kdo krade málo, jde vězení, kdo krade hodně, buduje si kariéru. = (it) Chi ruba poco va in galera, chi ruba tanto fa carriera. (it) A rubar poco si va in galera, a rubar molto si fa carriera.

21.(c) Není všechno zlato, co se třpytí. (it) Non è tutt’oro, quel che riluce.

22.(c) Co se doma uvaří, to se doma sní. (it) I panni sporchi si lavano in casa.

23.(c) Co není v hlavě, musí být v nohou. (it) Chi non ha buona testa ha buone gambe.

b) Přísloví s vedlejší větou předmětnou začínají zájmenem komu, co.

1.  (c) Komu se nelení, tomu se zelení. (it) Chi fa il lavoro bene, raccoglie bene, chi fa il lavoro male, non raccoglie niente. V italském přísloví se jedná o vedlejší větu podmětnou a má čtyři syntaktické tvary. (it) Chi semina, raccoglie.

2.  (c) Komu není z hůry dáno, v apatyce nekoupí. (it) Chi non ha da Dio, non lo trova dal medico.

3.  (c) Komu není rady, tomu není pomoci. (it) Non c’è peggior sordo di quello che non vuol sentire.

4.  (c) Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek. (it) Non fare domani quel che puoi fare oggi.

5.  (c) Co oči nevidí, to srdce nebolí. (it) Se occhio non vede, cuor non duole.

c) Přísloví s vedlejší větou přívlastkovou (nebo vztažnou) uvádí vztažné zájmeno který = che.

1.  (c) Pes, který štěká, nekouše. = (it) Cane che abbaia non morde.

d) Přísloví s vedlejší větou příslovečnou jsou v našich příkladech zastoupena větami časovými, modálními a podmínkovými.

d1) Přísloví s vedlejší větou časovou jsouuváděná spojkami když, pokud, dokud, tak dlouho (až) = quando, finché, tanto.  

1.  (c) Když kocour není doma, myši mají pré (hody). (it) Quando manca la gatta / Quando la gatta non è in paese / Quando non c’è il gatto, i topi ballano.

2.  (c) Když se dva perou, třetí se směje. (it) Tra i due litiganti il terzo gode.

3.  (c) Když se kácí les, létaji třísky. (it) Dove si fa la legna, rimangono le schegge.

4.  (c) Když se chce, tak to jde. (it) Volere è potere.

5.  (c) Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. (it) Tanto va l’orcio alla fonte, o che si smanica, o che si rompe. (it) Tanto va la gatta al lardo, che ci lascia lo zampino.

6.  (c) Pokud dýchám, tak doufám. (it) Finché c’è vita, c’è speranza. (it) Chi spera, spira. (che però vuol dire proprio il contrario in italiano)

7.  (c) Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. (it) Non dire oplà, finché non sei di qua /là. (it) Non cantar gloria innanzi la fine del salmo / prima della fine del salmo. (it) Non dire gatto / quattro finché non l’hai nel sacco.

8.  (c) Kuj železo, dokud je žhavé. (it) Batti il chiodo / il ferro, finché è caldo.

d2) Přísloví s vedlejší větou modální jsou uváděná spojkami jak – tak = così – come.

1.  (c) Jak si kdo ustele, tak si lehne. (it) Come ti fai il letto, così ti corichi.

2.  (c) Čert není tak zlý, jak vypadá. (it) Il diavolo non è (così) brutto come (lo) si dipinge.

3.  (c) Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. (it) Come si fa, si ha.

d3) Přísloví s vedlejší větou podmínkovou jsou uváděná spojkou kdyby = se. Samozřejmě ne vždy českému přísloví v hypotaxi odpovídá italské přísloví také v hypotaxi. Toté platí i u přísloví jiných skupin.

1.  (c) Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby. (it) Del giudizio del poi / Del senno di poi sono piene le fosse.

2.  Kdyby bylo po vůli psí, nezůstalo by kobyly ve vsi. (it) Se a ogni cane che abbaia gli si lanciasse una pietra, non resterebbero pietre nella strada.

3.  I kdybys svému psu nohu uťal, stejně za tebou poběží. (it) Ogni cane riporta al suo padrone.

4.  (c) Kdyby byly v prdeli ryby, nebylo by třeba rybníků. (it) Se il maiale volasse, non ci sarebbe denaro che lo pagasse.

III.  Jednověté struktury (syntagmi monofrastici) představují

nejpočetnější skupinu. Přísloví obvykle obsahuje podmět a přísudek, který doplňuje předmět.

1.   (c) Sytý hladovému nevěří. (it) Pancia piena non crede a quella vuota. (it) Il sano non crede al malato. V tomto přísloví máme v opozici podmět a předmět: sytý – hladový = sazio – affamato, plný – prázdný = pieno – vuoto, zdravý – nemocný = sano – malato.

2.  (c) Všeho moc škodí. (it) Il troppo stroppia. (it) L’assai basta e il troppo guasta. V italštině máme parataxi. 

3.  (c) Mráz kopřivu nespálí. (it) La mala erba non muore mai.

4.  (c) Lepší pozdě než nikdy. = (it) Meglio tardi che mai.

5.  (c) Nejlepší obrana je útok. = (it) La migliore difesa è l’attacco.

6.  (c) Zdání klame. = (it) L’apparenza inganna.

7.   (c) Nikdo není bez chyb. = (it) Nessuno è senza difetti. (it) Chi è senza peccato / difetti, scagli la prima pietra.

8.  (c) Trpělivost přináší růže. (it) La pazienza è l’arma dei forti. (it) Con la pazienza si vince tutto.

9.  (c) Tichá voda břehy mele. (it) L’acqua cheta rovina i ponti.

10.(c) S jídlem roste chuť. (it) L’appetito vien(e) mangiando.

11.(c) Pýcha předcházi pád. (it) Chi ha la superbia cade col muso nella merda.

12.(c) Příležitost dělá zloděje. (it) L’occasione fa l’uomo ladro.

13.(c) Není růže bez trní. = (it) Non c’è rosa senza spine.

14.(c) Vrána vráně oči nikdy nevyklove. (it) Il corvo non mangia il corvo. (it) Il lupo non mangia il lupo.

15.(c) Ruka ruku myje. (it) Una mano lava l’altra (e tutte e due lavano il viso).

16.(c) Jablko nepadá daleko od stromu. = (it) La mela non cade lontano dall’albero.

17.(c) Dvěma pánům nelze sloužit. = (it) Non si possono servire due padroni. (it) Non si può essere servi di due padroni.

18.(c) Na každého jednou dojde. (it) A ciascuno il suo. (it) Tutti i nodi vengono al pettine. (it) La verità vien sempre a galla.

19.(c) Žádné zlo netrvá věčně. (it) Male o bene a fine viene.

20.(c) Všechno zlo je k něčemu dobré. (it) Non tutto il male vien(e) per nuocere.

21. (c) Neštěstí nechodí samo. (it) I guai non vengono mai da soli.

22.(c) Tonoucí se stébla chytá. (it) Chi affoga si attaccherebbe ai rasoi. (it) Chi sta per annegare s’aggrappa agli spini.

23.(c) Chybami se člověk učí. (it) Sbagliando si impara.

24.(c) Čas všechny rány zhojí. (it) Il tempo sana ogni ferita. (it) Il tempo è la miglior medicina. (it) Il tempo guarisce tutti i mali.

25.(c) Jedna vlaštovička jaro nedělá. = (it) Una rondine non fa primavera.

26.(c) Pomalu dál dojdeš. (it) Chi va piano, va sano e va lontano (chi va forte, va alla morte).

27. (c) Každý je svého štěstí strůjce. (it) La fortuna è di chi ce l’ha.

28.(c) Risk je zisk. (it) Chi non risica, non rosica.

29.(c) Odvážnému štěstí přeje. = (it) La fortuna aiuta gli audaci.

30. (c) Opatrnost je matka moudrosti. = (it) La prudenza è madre di saggezza.

31.(c) Zahálka je počátek hříchu. (it) L’ozio è il padre dei vizi.

32.(c) Bez práce nejsou koláče. (it) Ogni fatica merita premio. (it) Senza fatica non si fa niente.

33.(c) Nové koště dobře mete. (it) La scopa nuova spazza bene la casa. (it) Granata nuova spazza bene tre giorni.

34.(c) Ranní ptáče dál doskáče. (it) Le ore del mattino hanno l’oro in bocca.

35.(c) Kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosa. (it) Gli scarpai han sempre le scarpe rotte ed i sarti le pezze sul culo. (it) Il calzolaio ha le scarpe rotte.

36.(c) Dobré zboží se chválí samo. = (it) La buona merce si loda da sè.

37. (c) Žádný učený z nebe nespadl. (it) Nessuno nasce maestro. (it) Non si nasce con la scienza infusa.

38. (c) Hlupák zůstane hlupákem. (it) Non si cava sangue da una rapa. (it) Chi nasce tondo, non può morire quadrato.

39.(c) Po bitvě je každý generálem. (it) Del senno di poi è pieno l’universo / sono piene le fosse.

40.(c) Moudřejší ustoupí. (it) Chi ha più giudizio più n’adoperi.

41.(c) V nouzi poznáš přítele. (it) Nel bisogno conosci l’amico. (it) L’amico si conosce nel bisogno.

42.(c) Dobré účty dělají dobré přátele. (it) Patti chiari, amici cari. (it) Patti chiari, amicizia lunga.

43.(c) Stará láska nerezaví. (it) L’amore vecchio non si guasta mai. (it) Il primo amore non si scorda mai.

44.(c) Špinavé prádlo se má prát doma. (it) I panni sporchi si lavano in famiglia / in casa.

45. (c) Všechno má svůj rub a líc. (it) Ogni medaglia ha il suo rovescio. (it) Ogni cosa ha un davanti e un dietro.

46.(c) Výjimka potvrzuje pravidlo. = (it) L’eccezione conferma la regola. (it) Non c’é regola senza eccezioni. 

47.(c) Zdání klame. = (it) Le apparenze ingannano.

48.(c) Zvyk má železnou košili. = L’abitudine ha la camicia di ferro. (it) Il lupo perde il pelo ma non il vizio.

49.(c) Šaty dělaj člověka. (it) L’abito non fa il monaco.  Italské přísloví je přesně opakem českého. (it) Vesti una fascina, sembrerà una regina; vesti una scopa, pare una priora.

50.(c) Hlad je nejlepší kuchař. (it) Quando c’è fame, c’è appetito. (it) Quando la fame batte, è buona ogni cosa.

51.(c) Zlost je špatný rádce. (it) L’ira / La fame è cattiva consigliera.

52. (c) Po přízni řízni. (it) Fratelli, coltelli.

53.(c) Sousedova kráva více mléka dává. (it) Il prato del vicino è sempre più verde. (it) Il pane degli altri è sempre più buono. (it) Il miglior vino è quello che si beve in casa degli altri. (it) Il vino degli altri non sa di rame.

54.(c) Doma není nikdo prorokem. (it) Nessuno è profeta in patria.

55.(c)Nic netrvá věčně ani láska k jedné slečně. (it) Cavallo, puttana e pesco non posson durare trent’anni.

IV.  Neúplné (úsporné) struktury (syntagmi elittici) jsou izolované

 syntaktické struktury bez slovesa, které vznikly z potřeby rychle předat zprávu.

1.  (c) Bližší košile než kabát. (it) Primo prossimo sé medesimo.

2.  (c) Mladí ležáci, staří žebráci. (it) Giovane ozioso, vecchio bisognoso. (it) Gioventù disordinata fa vecchiaia tribolata.

3.  (c) Za dobrotu na žebrotu. (it) Per il bene la miseria. (it) Chi bene fa al cavallo, il primo calcio è suo.

4.  (c) Mezi slepými jednooký králem. (it) Nella terra dei ciechi chi ha un occhio è re. (it) Nel paese dei ciechi un guercio è re.

5.  (c) Jaký otec takový syn. (it) Tale padre tale figlio.

6.  (c) Jaký pán takový krám. (it) Se hai visto il padrone, conosci la bottega.

7.  (c) Na hrubý pytel hrubá záplata. (it) Grosso il sacco, grossa la toppa.

8.  (c) Pozdě bycha honit. (it) E’/ Tardi chiudere la stalla, se il cavallo è scappato / se i buoi sono scappati.

9.  (c) Až po práci legraci. (it) Prima il dovere , poi il piacere.

10.(c) Sliby chyby. (it) Ogni promessa è debito.

11. (c) Konec dobrý, vše dobré. (it) Tutto è bene quel che finisce bene.

12.(c) Mluviti stříbro, mlčeti zlato. (it) La parola è d’argento, il silenzio è d’oro. Italské přísloví představuje parataxi. 

13.(c) Pomalu, ale jistě. (it) Chi va piano, va sano e va lontano e chi va forte va alla morte. Italské přísloví představuje hypotaxi s 5 větami. 

14.(c) Všude dobře, doma nejlépe. (it) Non si sta mai tanto bene come a casa propria.

15.(c) Na jazyku med a v srdci jed. (it) Il miele nella bocca e il veleno alla cintura. (it) Miele in bocca, coltello in seno.

16.(c) Jak k jídlu, tak k dílu. (it)Lesto a mangiare, lesto a lavorare. (it) Un bel mangiare, un bel lavorare.

17.(c) Štěstí ve hře, neštěstí v lásce. (it) Fortunato in amor non giochi a carte.

18.(c) Čím starší slepička, tím lepší polívčička. (it) Gallina vecchia fa buon brodo. (it) Vino vecchio e donne giovani.

19.(c) Sdělená bolest, poloviční bolest. (it) Cavato il dente, passato il dolore.

Přísloví i nadále zůstává solí projevu. Jeho krátký, stručný, neměný a často rýmovaný tvar napomáhá ke snadnějšímu zapamatování.

Přísloví se nám do mysli vrací zcela spontánně a ve vhodnou chvíli. Díky své lidové moudrosti a morálním hodnotám z minulosti, které chceme předat našim dětem, zůstává i dnes velmi aktuální. Určitě je dobré si je občas připomenout, nejenom abychom oslnili vzdělanou společnost, ale abychom i nadále předali krásu těchto lingvistických výrazů a prodloužili tak jeho trvání.

Také srovnání přísloví různých společenských kultur je způsobem, jak si uvědomit, že jsme si všichni tak blízcí i přes jazykovou barieru. Bylo by žádoucí chránit tato krásná, ve světě málo známá, česká přísloví jako kulturní a literární dědictví a bohatství a předávat je dalším generacím.

PhDr. Zuzana Wotkeová, CSc.